Zámek - vznikl na místě gotického hradu ze 13.století, přestavbou z hradu na zámek (z gotiky do renesanční podoby) za vlády Jana Malovce r.1580-1583. Nádvoří a palác mají původní rozlohu, k hradbám byly navenek přistavěny prostorné místnosti a vystavěny dvě patra arkád, přičemž jedno patro arkád bylo za Geymüllerů zazděno. Roku 1839-1842 byla v jednom z křídel zámku zřízena dílna na kamplování vlny. V letech 1946-1998 sloužil zámek jako dětská ozdravovna především pro léčení respiračních onemocněn. Od roku 1998 je zámek ve správě Uměleckoprůmyslového musea Praha.
Kostel všech svatých
- byl založen počátkem 13.století, v 15. a 16.století prošel řadou stavebních změn. Skvostné náhrobní kameny na vnějších zdech kostela (dříve v kostelní dlažbě) pocházejí z 16. a 17.století za vlády tehdejší šlechty. Roku 1758 nechala Marie Terezie z Golčů malovat obraz pro hlavní oltář v kostele.
- Kostel několikrát vyhořel (r.1560, 1721, 1794). Největší požár vypukl r.1819, při kterém byla velmi poškozena kostelní věž postavená r.1707 ( měřila 49m a 75cm), ta byla r.1820 opravena. Další oprava byla r.1863 - kdy hrozilo sesutí, roku 1923 a 1924 byla provedena z části další oprava věže, která byla úplně dokončena o rok později, tedy r.1925. Dne 15.srpna 1994 bylo postaveno lešení až ke kříži na věži a bylo započato s opravou celé věže. Z makovice věže byla vyjmuta dvě pouzdra s dobovými doklady a mincemi z roku 1863 a 1925.
Vlastivědné muzeum - muzeum začíná psát po 65 letech své existence zcela nové řádky své historie, získává novou tvář, novou stálou expozici... Z bývalých prostor v Palackého ulici 75 bylo v roce 2004 přestěhováno do prostor zámku. Toto velké stěhování jakoby symbolicky zahájilo novou éru muzea. Městské muzeum v Kamenici nad Lipou připravuje pro své návštěvníky novou stálou expozici, která představí poutavě a všestranně zároveň více jak 750letou historii města. Prostředkem je smyslové vnímání návštěvníka, tedy zrak, sluch, hmat, čich, chuť. Jednotlivé smysly jsou pojítkem celé expozice, podle způsobu vnímání jsou exponáty rozděleny do skupin v jednotlivých expozičních místnostech.
Hřbitov Bradlo
- lesní hřbitov, asi 1km jižně od města, je považován za nejkrásnější ve střední Evropě. V jihozápadním svahu se nachází jeskyně zvaná Luteránská či ariánská pec, v níž se podle pověsti tajně scházeli nekatolíci. V 18.stol se zde začalo pochovávat. Odpočívá zde významný badatel z oboru tropických nemocí a objevitel bacilu tyfu skvrnitého Dr.Stanislav Provázek von Lanow se svou sestrou, malířkou Marií Galimberti – Provázkovou a básnířka Jarmila Hanzálková.
Kaple sv.Máří Magdaleny na hřbitově Bradle - kapli nechal postavit r.1348 Dobeš z Bechyně, který při ní zřídil poustevnu. Původně byla otevřená, postavená na osmistěnných základech, ale r.1595 byla zazděna. Roku 1841 vybudovali Geymüllerové, majitelé panství, pod kaplí hrobku, jejíž vchod kryje železná deska o hmotnosti 1100 kilogramů.
- oprava fasády byla provedena v r.1997.
Křížová cesta - byla zřízená Marií Terezií z Golčů r.1765. Patnáct kamenných pomníků bylo postaveno na cestě od Zámeckého rybníka na horu Kalvárii (dnes Melíšek). V r.1806 byla křížová cesta přemístěna na lesní hřbitov Bradlo, kde lemuje cestu na hřbitov. V letech 1991–1993 byla křížová cesta restaurována akademickým sochařem Krnínským a osazena obrazy od R.Brichcína.
Židovský hřbitov - založen r.1803, nejstarší náhrobky empír z první poloviny 19.stol., rozloha hřbitova je 1,049 m2. V r.1991-1993 byl hřbitov za finanční pomoci Židovské náboženské obce v Praze opraven.
Kašna – velké náměstí (nám.Čsl.armády) - pochází z Jihlavy, byla vyrobena kameníkem Hrabou a do Kamenice převezena roku 1853. Oprava kašny byla zahájena r.1996, nová mísa byla osazena v roce 1997.
Kašna – u kostela (nám.Husovo) - původně cihlová, byla zbořená a na její místo přemístěna kašna z bývalého velkostatku s letopočtem 1688.
Socha sv.Václava - byla zřízena Marií Terezií z Golčů r.1765, stávala blízko radnice pod čtyřmi lipami. Roku 1822 byla renovována a postavena na hořejší část náměstí. Do r.1926 byla na soše umístěna lucerna.
Rodný dům - čp.55 – dům hudebního skladatele a národního umělce V.Nováka. V roce 1930 byla na domě odhalena pamětní deska k 60. výročí narození skladatele od táborského sochaře J.V.Duška. Na škole je umístěna busta tohoto umělce vyhotovena Karlem Otáhalem. Roku 1995 byla v prostoru před zámkem odhalena busta V.Nováka od Jana Kodeta.
- čp.108 – dům vlasteneckého kněze, básníka a spisovatele Františka Jaroslava Vacka Kamenického, autora textu znárodnělé písně „U panského dvora“. Na domě ve Vackově ulici je umístěna dvoudílná pamětní deska.
Pomníky
- r.1935 odhalen pomník padlým v I.sv.válce před budovou SOUz.
- r.1946 odhalen pomník Františku Sadílkovi na náměstí.
Pamětní kameny - jeden umístěn v ohradní zdi proti STS (zahradní zeď vedle restaurace Beseda).
- odhalení desky k výročí města – 750 let – na kamenu na náměstí v parku před kinem dne 27.6.1998. (druhý pamětní kámen)
Mlýn, pivovar na náměstí - obě budovy postaveny v r.1861, dnes slouží k jiným účelům.
Myslivna Johanka - postavena r.1793, odtud pochází matka hudebního skladatele V.Nováka. U myslivny je školkařské středisko Johanka, které pěstuje jehličnaté, listnaté a okrasné stromky.
Lípy
- památná lípa v zámecké zahradě byla vsazena roku 1248. Roku 1824 byla její košatá koruna sražena bleskem. Dodnes z ní přetrvává torzo kmene se dvěmi přízemními větvemi, které je odborně ošetřováno, později byl okolo ní postaven pavlán se zábradlím. Přízemní větve mají rozpětí 36 metrů a obvod kmene u země je 6 metrů. Pochází z ní lípa zasazená v r.1919 na kamenickém náměstí pod starobylou kašnou.
- k výročí města – 750 let – vsazena v zámecké zahradě lípa dcera (dne 28.6.1998).
- lípa Svobody na náměstí vsazena r.1919
- lípa u kostela z roku 1848
Modřínová alej - vysázena r.1835 o počtu asi 118 staletých stromů se nachází směrem k myslivně Johanka.
Štičí
- srubová obytná stavba na levé straně při silnici do Pravíkova.
Kamenické vlakové nádraží – lokálka
- poslední úzkokolejná lokálka v Čechách vybudována v letech 1902-1906 a zároveň první soukromá česká železnice. První jízda byla uskutečněna 23.11.1906. Její koleje, vzdálené od sebe pouhých 760 milimetrů vedou z Kamenice nad Lipou na jih do Nové Bystřice a na sever do obce Obrataň.
- zajímavostí je používání klasických Edmondsonových kartonových jízdenek, které dodává vlastní tiskárna na nádraží v Kamenici nad Lipou. Jízdenky odtud míří i k ostatním zákazníkům v českých krajích, Rakousku, Švýcarsku a dalších zemí.